Nedotčená příroda a staleté lovecké tradice přispěly v roce 1921 k rozhodnutí zakoupit Lánské panství od knížat Fürstenberků pro reprezenaci Československého státu. První zmínky o Lánském revíru jsou z raného středověku. Čeští panovníci zde pořádali štvanice na jeleny a zvěř černou. Historické zprávy zmiňují v devátém století n.l. rod Vršovců vedoucí spor o loviště v lesích Křivoklátských a Lánských s knížaty z rodu Přemyslovců. Další zprávy pocházejí z počátku jedenáctého století, kdy zde lovil kníže Jaromír z Přemyslovců. V roce 1100 kníže Břetislav II., na konci 12.století Přemysl Otakar I., v polovině 13.století král Václav I. a ve 14.století král Václav IV.
První zmínka o vzniku obce Lány a založení zemanského sídla je z roku 1392 kdy majitelé jsou Pavel z Kladna a Hašek z Lán, oba ze zemanského rodu Kladenských z Kladna. V roce 1587 zakoupil tvrz Lány císař Rudolf II., čímž se Lány staly součástí Křivoklátského pansví a zůstaly do roku 1658 v přímém užívání českých panovníků. Císař Rudolf II. nechal postavit v Lánech malý lovecký zámek a jeho půdorys je v plném rozsahu zachován v dnešní zámecké budově.

Po roce 1685 prodal císař Leopold I. křivoklátské panství hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna, čímž porušil ustanovení císaře Karla IV. z roku 1348, že nesmí být křivoklátské panství odtrženo od České koruny. Kupní smlouvou ze 6.6. 1685 na sebe Valdštejnové převzali závazek, že budou na křivoklátsku všemožně hájit zvěř vysokou, aby mohli na požádání císaře pořádat velkolepé hony pro příslušníky císařské rodiny.

Z důvodu organizovaného i divokého pytláctví, bylo přistoupeno v roce 1713 ke stavbě dřevěného oborního plotu. Tím vznikla rozsáhlá obora o rozloze 9 600 ha, obehnaná dřevěnou hradbou dlouhou cca 47 km.

V roce 1731 přešlo dědictvím celé křivoklátské panství knížecímu rodu Fürstenberků. V roce 1816 Jáchym z Fürstenberka zrušil oboru z roku 1710 a na částech jejího území zřídil dvě menší obory - Lánskou, pro zvěř vysokou o výměře více než 3 000 ha a Řevničovskou - pro zvěř černou. Řevničovská obora později zanikla.

V roce 1736 byla do obory vypuštěna zvěř dančí, která se brzy rozmnožila a zdomácněla. V lánské oboře se podařilo začátkem roku 1895 úspěšně aklimatizovat asijské jeleny, siku japonského a siku mandžuského, známého pod názvem jelen Dybowského. Lánská populace pocházela z Rakouska, ale několik kusů bylo patrně dovezeno přímo z Dálného Východu. Také zde byla vysazena první zvěř mufloní, i ta se aklimatizovala a udržela v oboře do současnosti.

První zmínka o lovu bažantů na Lánech je v letech 1858. V roce 1899 bylo přistoupeno k umělému odchovu a vypouštění bažantů, nejprve ve vzdáleném konci zámeckého parku a později v prostorách současné bažantnice Amálie, která byla upravena do dnešní podoby za prezidenta T.G. Masaryka před návštěvou rumunského krále Carola II.

Na počátku 20. století byla do lánské obory přivezena zvěř černá z Karpat. Zvěř dravá byla celá léta na lánsku tlumena. Poslední medvěd byl uloven roku 1692 na území lánské obory pod Dlouhým hřebenem. Poslední divoká kočka v lánské oboře byla střelena roku 1780.